Amélii je dvanáct… a to už dlouhých 122 let. Má černé vlasy, nosí černé šaty, dokonce i kolo má černé. S mámou žijí v zapomenutém domě, kde se před 122 lety zastavil čas. Bojí se poznat svět venku; bojí se, aby to pak nebolelo. Jenže nuda je horší než bolest a necítit nic, to je ze všeho nejhorší. Markéta je pro Amélii nadějí, že její dny nebudou jeden jako druhý. Jsou to nejlepší kamarádky, i když každá je tak trochu z jiného světa.