Bulharsko je země, kde mají k Čechům z historických důvodů velice kladný vztah. Byli to totiž právě Češi - čeští inženýři, stavitelé, učitelé, průmyslníci, právníci a zástupci mnoha dalších profesí -, kteří po osvobození Bulharska z osmanské nadvlády (1878) pomáhali bratrskému slovanskému národu vybudovat jeho nový stát. Snad i proto patří problematika Čechů v (poosvobozeneckém) Bulharsku k tématům, kterým se česká historie a etnologie věnuje dlouhodobě, dalo by se říci tradičně. Kolektivní monografie Češi v moderních bulharských, vydávaná k poctě a odkazu Mirjam Moravcové (1931-2023), tak ani nemůže jinak než navazovat na řadu starších publikací, přičemž její autoři na straně jedné sledují a rozvíjejí otázky, které již byly rozpracovány jejich předchůdci, na straně druhé pak otevírají i témata nová, doposud obvykle netematizovaná, ať již proto, že dříve přehlížená, anebo teprve nedávno objevená.