Publikace se zabývá aktivní diplomacií ČSR v letech 1921-1923 při řešení mezinárodních problémů po mírové konferenci v Paříži. Především spoluprací Československa v rámci Malé dohody, vztahy se sousedními státy, řešením krize v Rakousku a Německu, dvěma pokusy excísaře Karla o restauraci Habsburků v Maďarsku, soupeřením s Itálií o vliv ve střední Evropě a na Balkáně, poměrem k sovětskému Rusku, zapojením do mezinárodní spolupráce v rámci Společnosti národů, vztahy s velmocemi, zejména s Francií a Velkou Británií, s důrazem na politickou a vojenskou spolupráci s Francií. Kniha je završena uzavřením spojenecké smlouvy s Francií v lednu 1924, která tehdy znamenala zásadní přelom v zahraniční politice a mezinárodním postavení Československa i v mocenských poměrech v celé střední Evropě.