Dramatický text, který není pokusem o zmapování brněnské divadelní scény, ale poctou scénáristovi Jaroslavu Dietlovi za jeho posmrtnou zásluhu na revitalizaci reálného socialismu na půdorysu marketingového fašismu. Text hry záměrně nepracuje s brněnským dialektem, hantecem a ani jiným jazykovým výstřelkem s výjimkou jména vrchního číšníka a slangových označení divadel, která jsou autorskou fikcí. Herci ať se radši nepokoušejí napodobovat ani brněnský akcent a raději dodržují spisovnost, která ať kontrastuje s hovorovostí nejstaršího a nejmladšího aktéra. Ve hře jsou použity repliky z pera Jaroslava Dietla a reinterpretované úryvky z překladu Čechovova Višňového sadu.