Autorský kolektiv pod vedením Luboše Ptáčka si vytkl nelehký úkol, z těžko uchopitelného a rozmanitého korpusu filmových děl českého výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera vyjmout jen celovečerní hrané snímky (od snímku Něco z Alenky k dosud poslednímu Hmyzu) a pojmout je jako svébytnou kategorii z pohledu jejich formy, žánru či způsobu vzniku. V celkem 8 (i s úvodem) studiích čtenáře seznamuji se způsoby animace, dobovými kontexty, se zapojením žánru hororu, technikou adaptace, zapojením snu a freudovské interpretace či způsobem financování.