Zkušenost Nového světa jako přímá i zprostředkovaná představa o možnostech amerického kontinentu proměnila v 19. století zásadně vnímání kultury, politiky i hospodářství starého kontinentu. Na rozdíl od předchozích století totiž tato zkušenost postupně zasáhla statisíce lidí, počínaje přírodovědci, filozofy, podnikateli, náboženskými reformátory i umělci a konče vystěhovalci nebo emigranty, kteří na americkém kontinentě hledali práci, uplatnění i politickou či náboženskou svobodu. Středoevropané, tedy obyvatelé habsburské monarchie a okolních německy mluvících zemí, přejímali od Evropanů starší stereotyp "nového" světa a přizpůsobovali jej vlastní zkušenosti i místní kultuře.