Kniha Nula jedna spojuje autorský katalog a textový sborník, doprovodila výstavu se stejnojmenným názvem umělkyně Jany Bernartové. Autorka se ve své tvorbě rozhodla zdůrazňovat nežádoucí příznaky produkce, komunikace, mediace a remediace a hledat v nich estetický potenciál. V nelidsky rychlém a distancovaném světě digitálních reprezentací mizí skutečnost v zrcadlech a simulakrech médií a ohrožena je i samá podstata reprezentačního umění, jelikož mediace naráží na simulované příznaky, jež zkreslují intence původních sdělení. Přechod z věku atomů do věku bitů a z paradigmatu vědění do paradigmatu komunikace se neobejde bez (re)mediačních anomálií, (re)prezentačních zkratů a komunikačních šumů.