Apologie čili obrany křesťanství před­sta­vují literární druh s dlouhou tradicí: ty nejstarší pocházejí již z období vlády císa­ře Hadriána čili z doby, kdy od událostí, jež daly podnět ke vzniku křesťanství, uplynulo jen zhruba sto let. Od poloviny 20. století se však apologie již téměř nepíší: zavládl (osvícenstvím inspirovaný) názor, že na našem stupni civilizačního vývoje již obrany víry není třeba; naopak se sluší strhávat hradby a otevřít se "duchu doby". Tato Obrana se naopak pokouší hájit křesťanství tradiční, podstatně zalo­žené na přesvědčení, že ke zjevení, na němž křesťanství stojí, došlo Božím slovem (tj. větami formulovanou řečí), a v dů­sledku toho má nauka na něm založená nadčasovou platnost.