Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930-1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků. Šlo o přátelskou skupinu spisovatelů, filosofů, novinářů, politiků a vědců, kteří se v Čapkových pražských bydlištích scházeli v letech 1924-1938 k otevřené a často polemické diskusi o zásadních i každodenních věcech. K pátečníkům patřili vedle bratří Čapků také Edvard Beneš, Josef Kopta, Ferdinand Peroutka, Josef Šusta, František Langer, Eduard Bass, Karel Poláček a mnozí další, celkem přes šedesát osobností, přičemž spisovatel na svých fotografiích zachytil větší polovinu z nich na 102 vzácných snímcích, které umožňují i k méně známým jménům přidat konkrétní tváře.