Dialogy Mikuláše Konáče z Hodíškova a Jana Stanislaida spolu s polemikou Mikuláše z Poříčí podávají vzácné svědectví o stavu českého utrakvismu před vystoupením Martina Luthera a krátce po něm. Edice Konáčových tisků ilustruje formování směrů, nazývaných později staroutrakvisté a novoutrakvisté. Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení. Bádání se totiž dosud zaměřovalo spíše na Jednotu bratrskou, což vedlo k zploštění mnohem složitější situace.