Přelom století, a zejména následné období Československé republiky, přinesl řadu nových urbanistických vizí. Po letech vídeňského vlivu se najednou naskytla možnost pokusit se učinit z Prahy moderní velkoměsto a uplatnit tak i dlouho potlačované emancipační ambice českého národa. Pořádalo se množství soutěží na řešení budov i celých území, které měly významně ovlivnit obraz města. Velká většina z navrhovaných projektů se realizace nedočkala, a tak mnohé vizionářské obrazy pražských ulic a prostranství zůstaly pouze na papíře. Právě tyto neuskutečněné projekty, do kterých architekti a urbanisté promítali své představy o Praze jako sebevědomé metropoli nové doby, jsou tématem knihy Praha nepostavená.