Kniha zahrnuje výbor z poezie tří podstatných básníků lianozovské školy, kteří své básně v době, kdy nemohli publikovat, sestavovali do rukopisných a strojopisných cyklů, jež se šířily v samizdatových anebo exilových edicích. Pro konkrétní poezii Cholina, Sapgira a Kropivnického jsou charakteristické zámlky a pauzy, které získávají ve verši stejnou, či dokonce vyšší výpovědní hodnotu, než mají slova. Ta jsou narušena jakousi prasklinou, absencí významu či ztrátou smyslu, která tak brání sdělení. V lyrice převládají takové lidské situace, které nakonec neústí do závěrečné reflexe, ale spíše do jakési bezbřehé bezútěšnosti, připomínající pomyslnou jámu, do níž bezhlavě padají lidé…
Nejrychlejší cesta, případně využijte odkaz KONTAKTY.
(+420) 558 647 910
knihy.kapitola@gmail.com
…