Během tří let strávených v podzemní cele neviděl autor této knihy slunce, hvězdy ani modrou oblohu a kromě svých trýznitelů nezahlédl jinou lidskou bytost. V době zoufalství a duchovních zápasů však také zažíval mimořádným způsobem Boží přítomnost a zakoušel vítězné okamžiky své víry v Krista. Součástí jeho strategie, jak v tomto boji obstát, se postupně stávalo i sestavování vězeňských kázání. Třebaže neměl čím ani na co psát, díky své fenomenální paměti si tato kázání vryl natrvalo do mysli. V této knize jsou pak zaznamenána.