V přednáškách z konce první světové války Rudolf Steiner odhaluje duchovní pozadí historických událostí a krizí moderní doby. Vysvětluje, že od roku 1879 působí na lidské myšlení tzv. duchové temnoty - zaostalé andělské bytosti, které po porážce v bitvě s archandělem Michaelem byly svrženy z duchovních světů na Zemi. Jejich vliv lze podle Steinera vnímat v materialismu, jednostranném intelektualismu i v pokusech o budování utopických společenských řádů.