Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu. V úvodu je citace textu z českého vydání Dekameronu, který navozuje pocitovou náladu italského Dolce vita vrcholné renesance. Další kapitoly představují manýrismus jako životní styl a zmiňují pohanské mýty a jejich ikonografii, také podněty a vznik zahrad manýrismu, krajinu střední Itálie jako původní popud zavedení krajiny do obrazů malířů a reliéfů sochařů renesance v Itálii. Tvorba grafiků a vedutistů je zde uváděna jako záměr zpřístupnit tvorbu manýristů a šířit její známost do ostatní Evropy, zejména na sever od Alp. Obecnější popis zahrad a vil manýrismu vymezuje téma a ikonografii. Následuje popis a hodnocení šestnácti nejznámějších zahrad, které poskytly nejvýraznější podněty kultuře zahrad po celé Evropě, ale zejména na sever od Alp. Samostatná kapitola zmiňuje nejvýznamnější kašny a fontány tohoto uměleckého stylu v italských městech a naznačuje souvislosti tradice se současností podobných projektů v dnešní Itálii.