Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že jsou válka a boj výlučnou doménou mužů, v historii nacházíme mnoho příkladů, že ani v tomto ohledu ženy nezůstávaly stranou. V průběhu dějin se nezřídka chápaly zbraně, aby naplnily svůj osud. Vedla je k tomu celá řada důvodů. Na prvním místě to byla obrana domova a přežití. Pokud nepřítel napadl město či vesnici, ženy bojovaly po boku mužů, protože porážka znamenala smrt nebo otroctví. Některé společnosti zapojovaly ženy do boje aktivně. Panovnice a šlechtičny musely nejednou osobně vést armády k obhájení svých nároků. Známým příkladem je keltská královna Boudicca. Jiné ženy následovaly armádu jako markytánky nebo ošetřovatelky. Naproti tomu výměna ženských šatů za mužskou uniformu nabízela ženám svobodu, bezpečí na cestách a možnost vykonávat práci, která jim byla jinak zapovězena.