Kniha rozhovorů zprostředkovává barvitý příběh pražské rodačky Eugenie Trützschler von Falkenstein (1950), která se svou matkou emigrovala do SRN. Ve vzpomínkách popisuje snahy o udržení kontaktů se svými blízkými, s rodným městem a také potýkání se s orgány StB. Nastiňuje proměnu postavení Češky-emigrantky v západní společnosti, nevšední cestu za vzděláním, hledání partnerského a rodinného štěstí, nelehké budování pracovní kariéry, peripetie veřejného angažmá a překračování hranic i kultivaci osobní a tvůrčí svobody, to vše na pozadí dějin střední Evropy druhé poloviny 20. a prvních dekád 21. století. Rozhovory jsou doprovázeny několika historickými studiemi, které pomáhají porozumět nejen životnímu příběhu narátorky, ale také neschematickému a nečernobílému vnímání tuzemských soudobých dějin.